Neplynulá řeč

Neplynulá řeč

Koktání v řeči je jedna z nejstarších a nejdříve popsaných vad řeči vůbec, existuje dokonce hieroglyfický znak vyjadřující toto narušení řeči a někdo ji připisuje i biblickému Mojžíši. V průběhu staletí se na výskytu této poruchy nic nezměnilo a lidstvo stále nevyřešilo dvě základní otázky - a to co koktavost způsobuje a jak ji definitivně vyléčit.


 

A to i přes to, že s koktáním měli problémy i velice slavní lidé jako je např. Isaac Newton, A. Einstein a mnoho dalších. Věnovalo se jí a nadále věnuje mnoho vědců a odborníků z několika oborů.  A udělala se spousta práce. Zpřesnily se informace o možnostech příčiny vzniku koktavosti a vyloučila se možnost, že za vznik koktavosti můžou rodiče či nějaký nenadálý šok či úlek. Pravá příčina je patrně kombinace několika faktorů neurologicko-genetických a vliv zde hraje i vrozený temperament a povaha dítěte. To vše v zatím plně neobjasněné kombinaci způsobí to, že dítě začne zadrhávat.

Takže rodiče, nemáte nejmenší díl viny za vznik koktavosti vašeho dítěte, nic si nemůžete a ani nikdo jiný vám vyčítat. Nicméně to jakým způsobem si vaše dítě s problémem poradí, to jestli se stav bude zlepšovat či zhoršovat, to jestli vaše dítě bude mít zdravé sebevědomí, sebedůvěru a bude samostatné, to jak na neplynulost bude reagovat a jak na neplynulosti budete reagovat vy a okolí, to již ve své moci zcela jistě máte a v tomto spočívá vaše role milujícího rodiče, velkého přítele a pomocníka, kterého vaše dítě zcela jistě bude potřebovat. 

Aby to nebylo tak jednoduché, žádná řeč není stoprocentně plynulá a v období prudkého rozvoje rozumových a řečových dovedností dítěte se nejčastěji kolem 3-4 roku může objevit období, kdy dítě nebude mluvit plynule. A je to zcela normální, toto období se vyskytuje u velkého množství dětí, u někoho týden a tak, že si toho sotva všimneme, a u někoho měsíc a obtíže jsou zcela zřetelné. Situace se komplikuje tím, že ve stejném období vzniká i koktavost pravá, která nepřejde, ale dále se rozvíjí. Proto se definovaly takzvané rizikové faktory, které je potřeba vzít v úvahu a na jejichž základě zvážit, zda je vše v pořádku, zda situaci jen monitorovat či je dobré zahájit logopedickou práci.

 

 

 

Rizikových faktorů je celá řada např. koktavost v rodině, typy neplynulostí, velikost obav rodičů apod. Ano i ve třech letech dítě může chodit na logopedii, neděste se, nejedná se o žádné opakování básniček ani foukání, dýchání do balónku, flétny. Většinou je to práce nepřímá s vámi rodiči, kdy se modeluje vnější prostředí, aby se dítěti obtíže v řeči nezhoršovaly. Je-li potřeba, tak vám to logoped přímo ukáže ve spolupráci s dítětem.

Je mnoho přístupů k terapii, které mohou pomoci, proto se naše práce může trochu lišit, ale zcela jistě nebudete na neplynulosti poukazovat slovy zastav se, ještě jednou, pořádně se nadechni, snaž se to říct správně, uklidni se… Vaše dítě tyto neplynulosti NEDĚLÁ schválně, proto tímto způsobem jen problém budete podporovat. Vím, že je to těžké, protože plynulost řeči u dítěte může kolísat, chvíli mluví bezvadně a chvíli nemůže říci nic. V řeči kolísají různé typy neplynulostí od opakování, protahování po zastavení tvoření slov. Navíc se každé dítě k tomu postaví po svém, jedno mávne rukou a mluví stůj co stůj, druhé se rozpláče a raději nemluví vůbec. Není snadné se v této poruše vyznat, protože každý jsme jiný a každá koktavost je jiná. Nebojte se jít na logopedii, nenechávejte stav dítě jen tak být s tím, že to možná přejde. Pokud se přibližně do 3 měsíců od začátku obtíží stav nemění, nebo se zhorší, kontaktujte klinického logopeda.

Čím dříve se situace začne řešit, tím vzrůstají naše šance na úspěch. Mění se tempo řeči, mění se komplexnost vašich vyjádření, pracuje se s výměnou rolí při rozhovoru, pracuje se s pauzou v řeči. Dítě se učí zpracovávat svoje neplynulosti a vy se učíte bojovat se svým strachem a nervozitou o budoucnost svého dítěte. Proto se nebojte promluvit i o svých pocitech a obavách, aby vám logoped lépe porozuměl a dokázal lépe pomoci. Pokud se rodič soustředí pouze na poruchu, narůstají v něm obavy a strach, např. Bude mít kamarády? Jak se mu povede ve škole? Co z něj jednou bude? A často přes tento filtr již obtížně vnímá všechno, v čem je dítě nadprůměrné a šikovné. Dítě tyto obavy vnímá a stav řeči to může zhoršovat.

Vaše role rodiče je nejpodstatnější a nedůležitější ze všech. Vy jako rodič máte své dítě rádi takové, jaké je, a zajímá vás obsah jeho sdělení, ne forma. Pracujme s koktavostí, měňme ji, oslabujme ji, ale na druhou stranu dovolte svému dítěti koktat. Omezování, zakazování, soustředění se pouze na řeč vede často k celkovému zhoršení stavu řeči, chronicitě a narušení osobnosti dítěte. V současné době je patrný odklon direktivní terapie zaměřené pouze na řeč, tedy provádění různých technik v řeči k podpoře a budováni sebevědomého dítěte, kde se s rodičem pracuje na přijmutí a vyrovnání se s problémem, tím zároveň dochází k odstraňování stresu a vnitřního tlaku, který si rodič sám sobě vytváří a který následně přeneseně působí na díte. Možných terapeutických přístupů je celá řada, ale mezi současně nejužívanější patří například fonograforytmika, techniky založené na DCM modelu, Lidcombe program, Mini Kids, PCI program. Odklon od přímých technik ke spíše k nepřímému modelování, ale hlavně k předcházení narušení sebepojetí dítěte.

My jako kliničtí logopedi uděláme všechno proto, abychom vám tuto obtížnou situaci pomohli zvládnout.
                                                                                                                                     Mgr. Jan Dezort

26. 2. 2017

Zpět