Autismus - pro rodiče

Autismus - pro rodiče

Autismus patří mezi nejzávažnější poruchy mentálního vývoje, který vzniká na neurobiologickém podkladě. Díky této poruše dochází k narušení psychického vývoje zejména v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází i specifické vzorce chování.


Přetrvávající mýty v poskytování logopedické péče u klientů s autismem.  

              Mýtus: „Logopedická péče je poskytovaná dětem až od 5 roků“.

Diagnostika dětí s PAS je možná již ve věku 15-18 měsíců

Na základě konsenzu odborníků bylo přijato pět varovných příznaků, které upozorňují na riziko PAS:

1. Není přítomno žvatlání nebo broukání u dítěte ve věku 12 měsíců.

2. Nepoužívání gest (ukazování, mávání) u dítěte ve věku 12 měsíců.

3. Dítě neříká jednotlivá slova ve věku 16 měsíců.

4. Dítě spontánně neříká dvojslovná spojení (nebo dítě pouze opakuje, co mu někdo říká) ve věku 24 měsíců.

5. Došlo ke ztrátě řeči nebo sociálních dovedností v jakémkoliv věku dítěte.

Klinický logoped je součástí léčebně-terapeutického týmu, který se významně podílí na péči o klienty s PAS, a to jak průběžnou diagnostikou, tak i samostatně vedenou terapií.

    Včasně zahájená logopedická terapie však zásadně ovlivňuje prognózu dalšího vývoje dítěte. Čím dříve se dítěti dostane adekvátní péče a rodičům potřebných informací týkajících se práce s dítětem, tím významně ovlivníme průběh autistické symptomatologie.

              Mýtus: „Klinický logoped se věnuje nápravě výslovnosti – pokud dítě ještě nemluví, logopedii nepotřebuje.“

    Klinický logoped v rámci diagnostiky zjišťuje, na jaké vývojové úrovni je řeč, ale to nejen vyjadřování ale i porozumění (tj. zda dítě reaguje na své jméno, rozumí instrukci např. Dej… Ukaž, kde je? apod.) Pomáhá rozvíjet porozumění řeči, hledá optimální alternativní způsoby komunikace pro danou vývojovou úroveň dítěte s PAS – např. obrázkové komunikační karty, komunikační programy apod.

    Vývoj řeči významně ovlivňuje kvalita imitačního chování. 

Klinický logoped sleduje a rozvíjí úroveň:

  • Sociální imitace -  např. zda jsou u 18m. dítěte přítomné jednoduché hříčky typu KUK, tady jsem. “Udělej paci, paci“. „Jak jsi veliký?“ Zda dítě ukazuje, jaká je kvalita očního kontaktu apod.
  • Verbální imitace - např. nápodoba zvuků, citoslovcí, opakování jednoduchých říkadel apod.
  • Motorická imitace - např. zvedni ruce, zatleskej, nápodoba různých výrazů tváře, stavění z kostek, kresba apod.

   Mýtus: „Logopedická péče je zaměřena pouze na nápravu výslovnosti, rozšiřování slovní zásoby a tvoření vět“.

    Terapie navazuje na aktuální úroveň schopností dítěte, které rozvíjí. Významné je vyšetření senzitivity (tj. hyper- nebo hypo-reaktivity na senzorické podněty), která může zásadně ovlivňovat adaptabilitu dítěte a „brzdit“ jej při učení se nových věcí. 

Zásadní je práce se stimulací taktilního systému (např. hledání předmětů bez zrakové kontroly v krabici s přírodninami, terapeutická guma, kartáčování), proprioceptivního systému (lezení, plazení, přetahování – provazy, deky, chytání, zátěžové deky), stimulací vestibulárního aparátu (balanční polokoule a kvádry, houpání v dece apod.). 

     Mýtus: „Logopedická péče je poskytovaná pouze malým dětem.“

    Klinický logoped pracuje i s dospělými klienty s PAS. Např. u klientů s tzv. vysocefunkčním autismem rozvíjí sociální dovednosti – tj. sociální porozumění, sociálně-kompetentní jednání apod. Pracuje s optimalizací jejich senzitivity.

   PhDr. Mgr. Lenka Vacková

12. 3. 2017

Zpět