Afázie

AFÁZIE U DOSPĚLÝCH

 

ÚVOD

Afázie je získaná porucha produkce a porozumění řeči, která vzniká při ložiskovém poškození mozku. Klinický obraz afázie je velmi variabilní a stupeň poruchy a obtíže v komunikaci mohou být různé, od lehčích, až po velmi těžké.

Afázie je řazena mezi poruchy jazyka, neboť nejsou primárně poškozeny motorické modality řeči (respirace, fonace, rezonance a artikulace), ale přesto dochází k obtížím v užívání jazykového vyjádření. Intelekt je u afázie zachován.

 

PŘÍČINY

Nejčastější příčinou afázie jsou cerebrovaskulární onemocnění. Mezi tyto onemocnění patří cévní mozkové příhody (ischemie či mozková krvácení). Kromě vaskulárních příčin vznikají afázie i na bázi jiných ložiskových lézí mozku, jako jsou nádory a léze v důsledku kraniocerebrálního traumatu.  Mezi vzácnější příčiny vzniku afázie se řadí léze bazálních ganglií a thalamu.

 

PŘÍZNAKY

Afázie zahrnuje celý komplex symptomů, které se kombinují a vyskytují v různé kvalitě a množství. Jedná se nejčastěji o:

• poruchy plynulosti řeči – neplynulý mluvní projev se může projevovat až naprostou absencí verbálního vyjadřování, zachovány mohou být některé automatismy (např. pozdravy a sociální fráze), produkce může být omezena jen na izolovaná slova či krátké věty. Plynulost narušují problémy s hledáním vhodných slov a agramatismy (nesprávné užívání gramatických tvarů slov). Tempo řeči bývá při neplynulém projevu zpomalené.  Mluvní projev může být také naopak zrychlený, či obtížně přerušitelný. Po obsahové stránce může dojít až k produkci tzv. slovního salátu, plynulé produkce řeči bez informační hodnoty,

• poruchy porozumění řeči – mají variabilní charakter, lehké poruchy porozumění jsou přítomné téměř u každého typu afázie. Narušeno může být nejen porozumění větám, ale i izolovaným slovům,

• poruchy pojmenování (anomie) – velmi častý příznak, který je možné charakterizovat těžkostmi při hledání adekvátního slova,  

• parafázie – jsou různé typy záměn cílového slova. V případě fonemických parafázií může osoba s afázií vyslovit slovo nemocnice jako „memosnice“, v případě sémantických parafázií odpoví např. „ambulance“, u verbálních parafázií odpoví např. „deboknige“,

• perseverace – neboli ulpívání na předchozím stimulu. Opakování stejné reakce, např. osoba odpoví na otázku slovem „knihu“ a i na další jiné otázky odpoví stejným slovem „kniha“.

Součástí afázie jsou obvykle poruchy čtení (alexie), psaní (agrafie), počítání (akalkulie), poruchy schopnosti poznávání (agnózie), které se však mohou vyskytovat také samostatně.

Afázie se může objevovat také s jinými poruchami řečové komunikace – např. s dysartrií, orální či verbální apraxií.

 

Tipy pro komunikaci s osobami s afázií:

• upoutání pozornosti před začátkem komunikace,
• odstranění rušivých podnětů,
• zřetelná, pomalejší mluva, používání neverbální komunikace,
• mluvení v krátkých, jednoduchých větách,
• konkrétní téma promluvy,
• zopakujte sdělení,
• nekřičte, nezvyšujte hlas,
• neberte si osobně nadávky, mohou být projevem automatismů,
• nehodnoťte projev člověka s afázií,
• přesvědčte se, zda vám jedinec rozumí, kontrolní otázkou ano/ne, ukázáním na předmět,
• buďte trpěliví, nemluvte za osobu s afázií.

 

DŮSLEDKY

Obtíže ve vyjadřování myšlenek, nápadů, přání či názorů v sociální interakci výrazně zasahují celou osobnost jedince s afázií.

Afázie negativně ovlivňuje schopnost funkční komunikace a její efektivitu, čímž narušuje sociální fungování osob s afázií a jejich profesní výkon. Z tohoto důvodu se u osob s afázií objevuje depresivní symptomatika.

Všechny tyto důsledky ovlivňují kvalitu života nejen osob s afázií, ale i jejich příbuzných a pečujících.

 

LÉČBA A REHABILITACE

Cílem klinicko-logopedické péče je osobě s afázií v co největší míře znovu umožnit funkční komunikaci. Afázie je neprogredující onemocnění a je pravděpodobné, že se bude vlivem terapie zmírňovat. Klíčovým faktorem je včasnost zahájení terapie, nejlépe v akutní fázi, na jednotkách intenzivní péče (JIP). Terapie afázie však může být efektivní a úspěšná i v chronickém stádiu, několik let od vzniku poruchy řečové komunikace.

 

Terapii afázie je vhodné zaměřit jak na izolované jazykové deficity, tak na deficity dalších kognitivních funkcí, které umožňují přístup k jazykovým informacím (např. pracovní paměť, exekutivní funkce, pozornost). Obsahem terapie je také trénink funkční komunikace v každodenním životě. V nejtěžších případech lze využít forem alternativní a augmentativní komunikace.

 

Intenzivní a dlouhodobě probíhající logopedická terapie, týmová spolupráce (se zařazením rodinných příslušníků či ošetřovatelů) a terapie založená na důkazech (evidence-based therapy) mají pro dosažení žádoucího efektu velký význam.

 

AFÁZIE U DĚTÍ

ÚVOD

Afázie u dětí je narušení již vyvinuté schopnosti porozumění, percepce a produkce řeči, která vzniká na podkladě ložiskového poškození mozku. Postihuje schopnost dítěte používat slova k vyjádření myšlenek či rozumět mluvené řeči. Rozvoj řeči je narušen náhle, nejedná se o vývojovou poruchu.

 

Vzácněji se jedná o syndrom Landau-Kleffner, neboli získanou afázii s epilepsií, kdy začne běžně vyvíjející se dítě ztrácet jazykové schopnosti. Přidružují se obtíže s motorickými dovednostmi, pozorností, hyperaktivitou, agresivitou a úzkostí. Průměrný věk nástupu onemocnění je mezi 3 až 7 lety.

 

PŘÍČINY

Afázie u dětí se vyskytují nejčastěji po náhle vzniklém traumatu mozku, infekčním či onkologickém onemocnění mozku.

Příčina vzniku syndromu Landau-Kleffner není zcela objasněna. Hovoří se o genetické mutaci genu GRIN2A a vlivu zánětlivých onemocnění mozku.

 

PŘÍZNAKY

Symptomatologie afázie u dětí je podobného charakteru jako u dospělých s tím rozdílem, že se jedná o ztrátu získaných schopností, tudíž záleží na věku dítěte, ve kterém afázie vznikla.

U dětí dochází spíše k redukci spontánního mluvního projevu, porozumění je narušeno méně často. Vzácně se vyskytuje logorea (zrychlené tempo řeči), žargon či verbální stereotypie.

Prvním příznakem syndromu Landau-Kleffner obvykle bývá verbální sluchová agnozie, jejíž součástí je i ztráta schopnosti rozpoznat již známé zvuky. Zhoršuje se i schopnost lateralizovat či lokalizovat zdroj zvuku. Postupně dochází k narušení receptivní i expresivní složky jazyka.

 

DŮSLEDKY

Symptomy afázie mohou dítěti bránit v účastni na vzdělávacích a společenských aktivitách. Nutná je úzká spolupráce rodiny se školou a školským poradenským zařízením pro stanovení individuálního vzdělávacího plánu a podpůrných opatření.

Negativní důsledky afázie zasahují i emocionální složku osobnosti dítěte, mohou vést až k izolaci či k odmítání dítěte, proto je důležité neopomenout psychologickou a psychoterapeutickou pomoc.

 

LÉČBA A REHABILITACE

V případě afázií u dětí je nutný interdisciplinární týmový přístup k terapii afázie (neurolog, klinický logoped, neuropsycholog, fyzioterapeut, ergoterapeut, pediatr, speciální pedagog atd.) Důležité je zohlednění věku dítěte, individuálních potřeb dítěte, emocionálního stavu a stavu jeho kognitivních schopností.

Klinicko-logopedické péče by měla být zahájena ihned po vyslovení diagnózy a zásadní je zapojení rodiny a školy do terapeutického procesu.

Terapie afázie v dětském věku se často odvíjí od postupů terapie využívaných u neurovývojových poruch. Vlivem neuroplasticity, mohou mít afázie vzniklé v dětském věku příznivější vývoj než afázie u dospělých.

 

V případě syndromu Landau-Kleffner je důležité odlišení od poruch autistického spektra, poruch intelektu a sluchového postižení. Jako jeden z nejvíce efektivních způsobů komunikace se u jedinců s Landau-Kleffnerovým syndromem jeví užití znakového jazyka. Z pohledu terapie poruchy jazyka může znakování podpořit rozvoj komunikačních schopností, slovní zásoby a porozumění jazyku.

 

PRIMÁRNĚ PROGRESIVNÍ AFÁZIE (PPA)

 

ÚVOD

Primárně progresivní afázie je poměrně nově diagnostikovaná porucha, pro kterou je charakteristická zpočátku (po dobu nejméně 1–2 let trvající) izolovaná porucha řeči, která progreduje, postupně se postižení rozšiřuje i na další oblasti kognice s progresí do demence, většinou frontálního typu nebo do obrazu Alzheimerovy nemoci.

Onemocnění začíná před 65. rokem a afázie je v počáteční fázi nemoci nejvýraznějším deficitem. Projevy PPA připomínají některé typické příznaky frontotemporální demence (neklid, poruchy emoční kontroly, apatie aj.) a bývají provázeny atrofií frontálních, a především předních částí temporálních laloků.

 

PŘÍČINY

Jedná se o neurodegenerativní onemocnění. Neuropatologicky PPA odpovídá specifickému podtypu proteinopatie. Nejčastěji se jedná o onemocnění ze skupiny frontotemporálních lobárních degenerací (FTLD), a to tauopatie.

 

PŘÍZNAKY

Příznaky PPA se liší v závislosti na jednotlivých subtypech tohoto onemocnění. Mezi hlavní příznaky ovšem patří postupná progrese symptomů:

 

• Progresivní nonfluentní varianta (agramatická) - spontánní řečová produkce je neplynulá, typickými symptomy na lexikální úrovni jsou obtíže s vyhledáváním slov a fonemické parafázie, na morfologicko-syntaktické úrovni je to především agramatizmus. Obtížné je spouštění artikulace a v agramatické řeči jsou často ve větách vynechávány neplnovýznamová slova (např. předložky, spojky, částice). Porozumění slovům a jednoduchým větám je zachované. Podobné deficity jsou patrny i v psané a čtené formě.
• Sémantická varianta PPA - výrazně narušená je sémantická paměť, v níž jsou uloženy koncepty (pojmy), které tvoří souhrn všeobecných vědomostí o světě získávaných v průběhu celého života. Osoby s touto variantou PPA ztrácí schopnost porozumět významu slov, ale jsou schopni je zopakovat. Produkce řeči je plynulá s nápadnou poruchou porozumění řeči. Gramatická rovina jazyka je zpočátku nenarušená. Přidružuje se kombinace apatie, impulzivity, nezodpovědnosti, časné ztráty vřelosti v mezilidských vztazích.
• Logopenická varianta PPA - nejnápadnějším příznakem je výskyt anomických pauz a bývají přítomny výrazné obtíže s pojmenováním předmětů. Typický je specifický deficit pracovní paměti a její narušení vede k poruše opakování delších slov, ale hlavně vět. V mluvené řeči se nevyskytují agramatizmy a nejsou poruchy porozumění izolovaným slovům.

 

DŮSLEDKY

Vzhledem k neurodegenerativnímu charakteru onemocnění se důsledky významně projeví v kvalitě života osob s PPA či jejich rodin. S progresí onemocnění dochází ke ztrátě schopnosti komunikovat, úbytku kognitivních schopností, obtížím v soběstačnosti a aktivitách každodenního života.

 

LÉČBA A REHABILITACE

Významnou roli v terapii PPA hrají nefarmakologické přístupy a podpora pečovatelů. Role klinického logopeda v péči o pacienty s PPA a jejich rodin spočívá v poradenství (identifikace optimální komunikační strategie v dané fázi onemocnění). V současné době nemáme k dispozici dostatečné množství výzkumů prokazujících efektivitu logopedické terapie při PPA.